Pro a proti Erasmu aneb Studium v zahraničí očima našich členů

Nová kultura, přátelé, zkušenosti, ale i odloučení od rodiny a riziko prodloužení studia. Masarykova univerzita nabízí řadu studijních pobytů v zahraničí, například CEEPUS, ISEP nebo Erasmus, na který si vyjelo i několik členů z řad naší MUNIE. V článku se dozvíš, jak svůj semestr v zahraničí hodnotí, jaké (ne)výhody může takový pobyt mít, a na závěr i pár doporučení, na která bys před svým vlastním výjezdem neměl/a zapomenout.

 

Barbora Drozdová

Naše markeťačka Barča odjela v pátém semestru bakalářského studia na Univerzitu v Santiagu de Compostela, kde studovala Španělskou filologii.

Popis není dostupný.

Jaké jsou podle tebe výhody a nevýhody studia v zahraničí?

Za výhodu studia v zahraničí považuji hlavně osamostatnění a získání určitého sebevědomí. Když se člověk zvládne na tři měsíce přestěhovat do cizí země, starat se o sebe a ještě k tomu studovat nebo pracovat, zjistí, že toho dokáže mnohem víc, než si třeba před samotným výjezdem myslel. Další nespornou výhodou je cestování a poznávání nových míst, kultury a lidí. Jako zahraniční student jsem přišla do kontaktu s mnoha dalšími zahraničními studenty, takže jsem mohla poznat víc než jen španělskou povahu, ale také spoustu Italů, Němců, Maďarů nebo také Brazilce či Mexičany. Žádná konkrétní nevýhoda Erasmu mě nenapadá, ale co je určitě během takového pobytu těžké, je odloučení od rodiny, kamarádů a vytržení z věcí, na které je člověk zvyklý.

Jak to bylo se studiem?

Nálož práce během semestru mi přišla podobná jako v Brně, trik byl ale ve zkouškovém. Španělé mají totiž (minimálně na veřejných vysokých školách) v semestru na zkoušku pouze jeden pokus. Další, opravný termín mohou absolvovat až ve zkouškovém příštího semestru, a když se nezadaří, opakují předmět. Oproti Masarykově univerzitě, kde má člověk na zkoušku až tři pokusy, to byl trochu šok. Ale dalo se to zvládnout. Především díky tomu, že většina mých předmětů měla hodnocení rozloženo průběžně do celého semestru, a tak moje známka nezávisela jen na testu ze zkouškového.

Co bys poradila spolužákovi, který se další semestr chystá studovat v zahraničí?

Pokud nechce vyjíždět jen tak, musí si dopředu zjistit, jestli má jeho vysněná škola předměty, které si pak bude moci uznat jako povinné v Brně. Měl by se podívat, na kolik ho v dané lokalitě může vyjít ubytování, ať už spolubydlení nebo kolej, a zůstat v kontaktu s oborovým koordinátorem z Masaryčky, přiděleným koordinátorem z přijímací univerzity a s koordinátorkou z Centra zahraniční spolupráce.

 

Marek Benátský

Marek studoval v osmém semestru na právech ve Slovinsku na University of Ljubljana.

Popis není dostupný.

Jaké jsou podle tebe výhody a nevýhody studia v zahraničí?

O moc nevýhodách nevím. Možná snad jen, že člověk vypadne z nějakého režimu v ČR, musí přerušit kontakt s přáteli, rodinou nebo skončit v práci. Podle mě to ale vůbec není na škodu a nevnímám to jako negativum. Na některých oborech může být nepříjemné, že kvůli tomu člověk musí prodlužovat studium. To se však naštěstí netýká právnické fakulty. Všechny předměty lze studovat „dálkově“, člověk má prodloužené zkouškové a promíjí se prerekvizity. Já jsem však všechny předměty na MU stihl ukončit v řádných termínech v červnu – bylo to sice náročné, ale rozhodl jsem se, že nechci nic přenášet na podzim ani do ledna.

Výhody jsou zřejmé. Člověk pozná novou zemi (a to tak že důkladně), jinou kulturu a spoustu přátel z celého světa. Erasmus ho nutí vystoupit ze své komfortní zóny – musí jet do cizího státu, kde nikoho nezná, neví, jak tam věci fungují a často se ani nedomluví. To ho přirozeně nutí vytvořit si nové vazby a vztahy. Já Erasmus pojal hodně cestovatelsky a objevovatelsky. Při jakékoliv příležitosti jsem sbalil partu lidí a vyrazili jsme někam na výlet. Slovinsko mám rozhodně projeté více než Slovinci a podíval jsem se i do okolních států. Hlavně je super, že stejnou chuť má většina erasmáků, které tam poznáš (v tom je rozdíl oproti Brnu – tady se mi tolikrát nestalo, abychom se spolužáky jen tak vyrazili o víkendu na výlet, protože bychom chtěli poznat kus ČR). Zapomenout nelze ani na to, že člověk si prohloubí angličtinu – moje „akademická“ angličtina sice stagnovala, ale velice jsem se rozmluvil tou hovorovou a rychle jsem se naučil komunikovat a reagovat – ono nic jiného člověku ani nezbývá.

Jak to bylo se studiem?

Studium tam bylo velice pohodové. Měl jsem tam pět předmětů, z toho pouze v jednom byla povinná docházka. Jinak jsme museli všude psát nějaké seminárky či prezentace. Obecně tam byl kladen větší důraz na soft skills, tedy abychom se naučili pracovat ve skupince a následně prezentovat před třídou. Pokud byly nějaké úkoly, tak spíš na načtení nějaké problematiky a zamyšlení se nad ní – na hodině jsme ji pak společně diskutovali.

Co se týče zkoušek, ty byly taky výrazně snazší než na MUNI. Na většinu se stačilo učit pár dní. Některé zkoušky byly i formou open book – ráno nám přišlo na e-mail zadání eseje, kterou jsme museli do večera vypracovat, přičemž jsme mohli používat jakékoliv materiály, co jsme potřebovali. Mohu říct, že mnohem víc mi daly zabrat zkoušky, které jsem musel skládat v Brně.

Co bys poradil spolužákovi, který se další semestr chystá studovat v zahraničí?

Ať se těší! Asi bych mu doporučil zjistit si, jaké bude v daném místě počasí – může se to zdát úsměvné, ale my jsme tam měli Brazilku, které nějak nedošlo, že letí na druhou polokouli a v půlce února přiletěla do Evropy v tričku, v kraťasích a bez jediné bundy v kufru.

Potom bych si zjistil, jestli moje fakulta nabízí nějaký program buddy z řad místních studentů. Pokud jo, tak se s buddym co nejdřív spojit – mně takto moje buddy velice ochotně poradila, jaké všechny formality budu muset po příjezdu vyřizovat a mohl jsem se na ně tedy připravit již doma. Zároveň mi po příjezdu i ukázala město, provedla mě fakultou a byla mi nápomocná.

Nakonec mě napadá, že bych neotálel s přihláškou na koleje. Jednak koleje bývají nejlevnější variantou ubytování, ale hlavně na nich člověk zažije nejvíc srandy a pozná opravdu kupu lidí. Bývají ale rychle obsazené.

 

Adam Karásek

Adam odjel ve čtvrtém semestru bakalářského studia do Izraele, kde studoval ve městě Herzlii.

Popis není dostupný.

Jaké jsou podle tebe výhody a nevýhody studia v zahraničí?

Myslím si, že velkou výhodou je naučení se jazyka a výstup z komfortní zóny. Člověka to nutí přemýšlet, jestli žije život ve svých zajetých kolejích, jaký si přeje.

Nevýhodou je, že většinou lidé prodlužují studium, protože musí doma dohánět předměty. Také je to může stát dost peněz. Zároveň nejsi se svou rodinou, přáteli nebo partnerem.

Jak to bylo se studiem?

Studia jsem měl stejně jako doma, což znamená dost, ale jenom proto, že jsem si nabral předměty za hodně kreditů. Zkouškové pak probíhalo ve dvou fázích, kdy byl jeden měsíc pro první pokusy a jiný měsíc pro opakování zkoušek.

Co bys poradil spolužákovi, který se další semestr chystá studovat v zahraničí?

Ať svůj odjezd nezačne řešit na poslední chvíli a dopředu si zkontroluje, jestli jdou na škole studovat předměty, které se vážou k jeho oboru.

 

Renata Janáková

Renča byla v rámci Erasmu ve svém pátém semestru bakalářského studia v Lucemburku.

Popis není dostupný.

Jaké jsou podle tebe výhody a nevýhody studia v zahraničí?

Erasmus má úplně jedinečnou přidanou hodnotu v tom, že student má možnost vyzkoušet si žít život v jiné části světa – a to dočasně, bez závazků nebo toho, aby musel pálit mosty doma. Věřím, že spousta studentů si vyzkoušela kratší nebo delší brigády v zahraničí přes léto, nicméně tohle je něco úplně jiného. Jsi student. Máš tam studovat. Škola funguje jinak než ty, na které jsi zvyklý. Koleje fungují jinak, menza je jiná, celý kampus a okolí je jiné. Jsou tam jiné obchoďáky, budeš jíst jiná studentská jídla a kalit jiný chlast. Je to ta nejlepší zkušenost, jakou za mě člověk může podstoupit, protože po aklimatizaci jsi najednou doopravdy tím občanem.

Jak to bylo se studiem?

Luxembourg University je relativně vysoko v žebříčku světových univerzit a celková podoba výuky je dost jiná. Semestr samotný byl jednoduchý. Zkouškové bylo náročné, ale spíš kvůli tomu, že škola nedělá moc rozdíly mezi místními a erasmáky, například co se týče termínů zkoušek.

Co bys poradila spolužákovi, který se další semestr chystá studovat v zahraničí?

Řekla bych mu, že jediná překážka, která mu brání vyjet, je jeho iracionální strach. Ani jazyková bariéra, ani partner, ani rodina, ani špatné známky. Poradila bych mu, ať se přestane bránit téhle jedinečné šanci, protože to je naposled, co mu někdo jiný bude platit za to, že studuje a seznamuje se na skvělých místech světa!

 

Stella Kanaet

Stella v rámci Erasmu studovala ve třetím semestru bakalářského studia v Praze, ale Českou republiku si zalíbila natolik, že si studium nejprve prodloužila do čtvrtého semestru, a teď v Brně studuje magisterský obor.

Popis není dostupný.

Jaké jsou podle tebe výhody a nevýhody studia v zahraničí?

Kromě toho, že poznáš nové lidi, je výhodou získání nových zkušeností a samostatnosti. Mínusem je, že nemáš blízko rodinu, a pokud nejsi otevřený se seznámit jako první, tak to nebude stoprocentní zkušenost.

Jak to bylo se studiem?

Studovala jsem na soukromé škole v Praze, kde studium nebylo tolik náročné. K tomu v tu dobu vypukl covid, který výuku dost usnadnil.

Co bys poradila spolužákovi, který se další semestr chystá studovat v zahraničí?

Řekla bych mu, ať nemá strach a otevře se tomu zážitku na 100 %. Taky ať si nebalí zbytečnosti, které může vždy někde koupit.

 

Áňa Dvořáková

Áňa byla v rámci Erasmu na bakalářském studiu ve Slovinsku. Pak ale přišel covid a kvůli zmatkům, které vznikly na začátku pandemie, se vrátila do Čech a studovala MU a zahraniční univerzitu zároveň. Proto na magisterském studiu vyjela na studijní zájezd podruhé. Tentokrát do Indonésie přes ISEP.

Popis není dostupný.

Jaké jsou podle tebe výhody a nevýhody studia v zahraničí?

Jako velkou výhodu vidím seznámení se s jinou kulturou a životem na druhé straně světa. Člověk se naučí oceňovat i to, co dříve bral jako samozřejmost, například potřebu teplé vody. Nevýhodou můžou být administrativní problémy, které se třeba u mě táhly tři měsíce a způsobily mi dost stresu. To, že student musí prodlužovat studium, nepovažuji úplně za nevýhodu, ale pro některé to může znamenat nepříjemnost.

Jak to máš se studiem?

Co se týče úrovně, připomíná mi to trochu naši střední školu. Máte úkoly ve škole, pak na doma, na další hodinu a velké projekty na konci semestru. Náročné to rozhodně není, jen to žere spoustu času a učitelé komunikují často ze dne na den.

Co bys poradila spolužákovi, který se další semestr chystá studovat v zahraničí?

Poradila bych mu, ať si užívá, co to jen jde. Ať jede do země, kde není moc Čechů, protože jedině tak se opravdu zvládne rozmluvit a pokud pojede do Asie, ať si rozhodně nacvičí úsměvy, protože tady z něj bude celebrita, se kterou se budou chtít všichni vyfotit.

 

S Erasmem se pojí řada nesporných výhod. Kdy jindy než teď na vysoké budeš mít čas na tři a více měsíců odjet do cizí země a nezávazně si zkusit život tam, aniž bys v ČR musel/a přetrhávat vazby? Zažiješ novou kulturu, jídlo, pití, tradice, poznáš plno nových lidí a utvoříš si tak kontakty po celém světě. Určitě se ale připrav na možnost prodlužování studia a předem si zkontroluj uznatelnost předmětů. Zjisti si něco málo o cenách a počasí v zemi, kam se chystáš, a pokud nechceš přijít o legendární erasmácké partošky na kolejích, nezapomeň si včas podat přihlášku.

 

Za redakci MUNIE

Kamila Pírková

Masarykova studentská unie z.s.
Žerotínovo náměstí 617/9
602 00 Brno
IČO: 22605371
Transparentní účet: 2400288479/2010

prezident.munie@gmail.com

marketing.munie@gmail.com

fundraising.munie@gmail.com