S MUNI do světa

Říká se, že sami sebe nejlépe poznáme, pokud se dostaneme do cizího prostředí a vystoupíme z naší komfortní zóny. Vyzkoušet si na vlastní kůži život v zahraničí je při studiu celkem snadná věc. Masarykova univerzita nám totiž nabízí hned celou řadu možností ve formě různých programů. Studenti tak mohou pracovat nebo studovat téměř v kterékoli zemi až po dobu jednoho roku. Výběrová řízení jsou vypisována pravidelně po celý akademický rok a dozvědět se o nich můžete například z hromadných emailů v ISu či na stránkách https://dosveta.muni.cz/. A protože víme, že ne pro každého je rozhodnutí odjet do světa na zkušenou úplně lehké a toto rozhodování může vyvolávat celou řadu otázek, přinášíme vám dnes z redakce MUNIE článek se zkušeností hned několika našich členů, kteří si studium na některé ze zahraničních univerzit sami vyzkoušeli.

LUCEMBURSKO

Jmenuji se Monika Latýnová a na MUNI studuji Finance a právo na ESF. Na Erasmus jsem vyjela na University of Luxembourg v podzimní semestru 2018 na 4,5 měsíce.

Kdy ses rozhodla, že vyjedeš na Erasmus? A kdy jsi se musela přihlásit?

Už od nástupu na vysokou jsem věděla, že chci jet na Erasmus, čekala jsem jenom na vhodný semestr. Na ESF probíhá výběrové řízení na celý následující akademický rok v únoru, takže půl roku dopředu. Teď jsem se hlásila na další Erasmus, na který pojedu v jarním semestru 2020, takže rok dopředu.

Co zahrnovalo tvoji přihlášku?

Motivační dopis v jazyce studia, kde jsou zmíněny všechny univerzity, dokládala jsem jazykové znalosti – 4 semestry angličtiny na ESF, což se rovná úrovni C1 a studijní průměr.

Měla jsi vybraných více univerzit? Přijali tě právě na tu tvou vysněnou?

Možná trochu odvážně jsem se hlásila jenom na jednu univerzitu a vybrali mě. Letos jsem měla seznam tří univerzit a vybrali mě na druhou v pořadí, která byla doporučená pro naši katedru.

Co jsi musela po přijetí na zahraniční univerzitu zařídit? Kdy a jak jsi sháněla ubytování?

Po nominaci z MUNI jsem musela vyplnit přihlášku i na webu zahraniční univerzity, což už byla ale spíše formalita. Poté jsem dostala pokyny, podle kterých jsem požádala o koleje, které univerzita poskytovala. Musela jsem také připravit všechny potřebné dokumenty, což zahrnovalo hlavně vyplnění learning agreementu s vybranými předměty a shánění podpisů. Před odjezdem jsem si ještě založila eurový účet, na který jsem po podpisu účastnické smlouvy dostala stipendium.

Co tě po příjezdu do nové školy nejvíce šokovalo nebo zaujalo?
Čekala jsem, že univerzita bude moderní, protože je poměrně nová, ale úplně nový kampus vybudovaný v areálu bývalých hutí byl opravdu dechberoucí. Po našem příjezdu dokonce otevřeli špičkové learning centre a menzu, která by se dala přirovnat k luxusní restauraci.

Kdybys měla porovnat výuku na MUNI a na tvé zahraničí škole, v čem byla rozdílná a v čem se naopak shodovala?
Z ESF jsem byla zvyklá na více seminářů a práce přes semestr, zatímco v Lucembursku jsme měli skoro jenom přednášky, které ale byly o to delší. Hned na začátku jsme také bojovali s jejich informačním systémem, kdy jsme jen smutně vzpomínali na náš propracovaný a všemocný IS.

Co se ti na zahraniční výuce líbilo a co naopak nelíbilo?
Pro mě nezvykle probíhala každá přednáška v jiné učebně, takže člověk musel neustále sledovat rozvrh. Jak jsem zmiňovala, přednášky byly opravdu dlouhé, a i s pauzou bylo opravdu těžké udržet pozornost. Naopak jsem ocenila, že přednášející pocházeli z různých evropských států a někteří měli za sebou působivou praxi. Celá škola byla opravdu mezinárodní a jako erasmáci jsme nijak nevyčnívali a nechovali se k nám rozdílně. Jestli je to výhoda nebo nevýhoda už asi záleží na úhlu pohledu.

Kolik zkoušek jsi na zahraniční univerzitě absolvovala? Jakou formou byly a zvládla jsi je všechny?

Po příjezdu na zahraniční univerzitu jsem ještě měnila vybrané předměty podle rozvrhu, a nakonec jsem měla 7 předmětů, z toho 6 přímo ze šablony místního 5. semestru mého oboru a navíc němčinu, kterou jsem si chtěla po gymplu osvěžit. Všechny předměty byly ukončeny písemnou zkouškou a v některých byla součástí hodnocení i seminární práce nebo skupinová prezentace. Dalším rozdílem oproti MUNI byl systém hodnocení, kdy maximum bylo 20 bodů a bylo potřeba alespoň 10. Taky výsledky zkoušek jsme nedostávali průběžně po každé zkoušce, ale až po konci zkouškového v jednom dokumentu. Toto znamenalo, že už jsem sice byla z Erasmu zpátky doma, dodělávala si zkoušky, které jsem měla na MUNI, ale ještě jsem nevěděla, jestli jsem zvládla zkoušky v zahraničí. Asi v půlce února jsem zjistila, že jsem všechny zkoušky zvládla, samozřejmě některé líp a některé jenom tak tak.

Kolik kreditů ti ze zahraničí uznali na MUNI?
Na MUNI mi uznali všechny kredity, které jsem na zahraniční univerzitě získala, ale pouze jako volitelné, takže se mi započítalo 24 kreditů do požadovaných 180.

Jaká byla výše tvého stipendia a kolik procent tvých výdajů zhruba stipendium pokrylo?
Lucembursko samozřejmě patří do skupiny států s nejvyššími životními náklady, takže jsem dostávala 510€ měsíčně (rozpočítané přímo na počet dnů podle účastnické smlouvy). Díky relativně levnému ubytování od univerzity nám zbylo dost i na jídlo, ale party nebo cestování, které k Erasmu neodmyslitelně patří, si musel člověk přirozeně platit ze svého. Osobně bych řekla, že stipendium pokrylo asi 70 % mých celkových výdajů.

Co bylo na tvém pobytu to nejlepší a doporučila bys zkusit Erasmus i ostatním studentům?

Určitě bych Erasmus všem doporučila, sama už se chystám na další. Člověk získá spoustu nových zkušeností, zažije jiný školní systém, pozná každodenní život v jiné zemi, a to ho obohatí do dalšího života. Velmi si cením také nových přátelství, protože jsem si během toho semestru udělala přátele po celém světě.

ESTONSKO

Volám sa Tímea Červeňová (Timka), som zo Slovenska a na FSS študujem odbor Bezpečnostné a strategické a Európske štúdiá. Na Erasmus som sa vydala v jesennom semestri počas 3. ročníka štúdia. Rozhodla som sa pre Estónsko, konkrétne Tallinn University, kde som strávila celkom 4 mesiace.

Kdy ses rozhodla, že vyjedeš na Erasmus a kdy jsi se musela přihlásit?

S myšlienkou som sa pohrávala už od 2. ročníka, kedy je podľa viacerých ľudí ideálny čas ísť na Erasmus. Ale keďže v druháku MUNIE zamestnávala 90% môjho voľného času, rozhodla som sa pre jesenný semester 2018. Dosť ma motivovala aj moja setra, ktorá predtým strávila rok na Erasme. Keďže som sa hlásila na jesenný semester, bolo nutné sa prihlásiť už vo februári 2018. Väčšina Erasmus koordinátorov posiela cez IS hromadu správ aké sú možnosti, deadliny, takže nie je možné to prehliadnuť. Navyše dosť miest ostane neobsadených, tak sa často stáva, že výberové konnia sa predĺžia aj do marca s II. alebo lll.  cyklom.

Co zahrnovalo tvoji přihlášku?

Ku prihláške som musela dodať výpis známok z Isu, motivačný list, v ktorom som zhrnula prečo chcem ísť na Erasmus a prečo práve na konkrétnu univerzitu. V informačnom systéme som vyplnila jednoduchú prihlášku, ku ktorej sa všetky dokumenty priložili a za najzložitejšie pokladám výber zahraničnej univerzity a prípadene 1-2 alternatív. V mojom prípade som bola na Erasmus prijatá na základe uvedených dokumentov, teda som sa nemusela zúčastniť osobného pohovoru.

Měla jsi vybraných více univerzit? Přijali tě právě na tu tvou vysněnou?

Zvolila som si celkom kontratné možnosti – na prvom mieste som mala práve Tallinn University, za ňou University of Tartu, rovnako z Estónska. Moja tretia možnosť bola University of Nicosia z Cypru. O Estónsku zjavne veľa ľudí nesnívalo, preto som uspela vo výberovom konaní práve na Tallinn University.

Co jsi musela po přijetí na zahraniční univerzitu zařídit? Kdy a kde jsi sháněla ubytování?

Mala som veľké šťastie, že univerzita ponúkala kompletný a prehľadný servis, kedy mala na webe prehľadne uvedené dátumy, termíny a deadliny. Po prijatí na zahraničný pobyt na MUNI som sa musela prihlásiť na Tallinn University, kde som vyplnila prihlášku, doložila dokumenty ako výpis známok z Isu v ANJ, potvrdenie o tom, že ovládam anj na úrovni B2 – potvrdenie som dostala od centra pre jazykové vzdelávanie na FSS po absolvovaní krátkeho online testu, ktorý potvrdil jazykovú úroveň. Hneď ako som v júni dostala potvrdenie o prijatí od Tallinn University, podpísala som účastnícku zmluvu na CZS, ktorí mi poslali grant. Prihlasovanie na ubytovanie na TLU začalo až v auguste a podarilo sa mi získať koleje asi 5 min od campusu.

Co tě po příjezdu do nové školy nejvíce šokovalo nebo zaujalo?

Najviac ma v prvý deň orientačného týždňa prekvapilo, ako som pri prehliadke campusu stretla chalana, ktorý je z rovnaképho mesta zo Slovenska a raz sme spolu cestovali do Brna. Ja som si ho vôbec nepamätala, ale keď na vás začne v strede chodby plnej zahraničných študentov niekto automaticky rozprávať slovensky, je to šok :D. Na druhej strane zaujala ma škola samotná, ktorá bola dizajnovo veľmi pekná a moderná. Bolo to naozaj krásne a podnetné prostredie, kde mi nevadilo len tak sedieť v knižnici alebo na chodbe pomedzi hodiny.

Kdybys měla porovnat výuku na MUNI a na tvé zahraničí škole, v čem byla rozdílná a v čem se naopak shodovala?

Veľmi sa líšil štýl vedenia hodín, ktoré boli vyrovnane rozložené medzi výkladom vyučujúceho a diskusií so študentmi. Dostávali sme veľký priestor na prezentáciu našich postojov a myšlienok, rovnko aj skúseností z našich krajín. Zvyšná časť v podobe seminárnych prác a záverečných písomných testov bola rovnaká ako na MUNI. Ďalšia vec je, že semester na TLU bol vnútorne rozdelený na 2 časti, kedy koncom októbra prebiehali „midterm“ skúšky. Teda niektoré predmety trvali celý semester, niektoré len od septembra do konca augusta alebo od novembra do konca novembra/ januára.

Co se ti na zahraniční výuce líbilo a co naopak nelíbilo?

Keď som si zvolila Estónsko, čakala som, že severské školstvo a celkovo prístup bude o niečo ťažší, viac zameraný na štúdiu, ako napríklad „fiesta“ destinácie Španielsko a podobne. Čo ma prekvapilo bol relatívne uvoľnený prístup voči Erasmákom, kedy na nás nekládli vysoké požiadavky, lebo vedeli že sme na Erasmus neprišli len študovať. Čo sa mi naopak veľmi páčilo a ako som už zmienila vyššie, bol fakt, že hodiny a prednášky boli viac založené na diskusií, seminárnych skupinových prácach, čo sa na FSS v mojom odbore príliš nepraktizuje.

Kolik zkoušek jsi na zahraniční univerzitě absolvovala? Jakou byly formou a zvládla jsi je všechny úspěšně absolvovat?

Mala som celkom 6 predmetov, z ktorých 5 bolo ukončených skúškou a jeden esejou. Štyri písomné skúšky som stihla zvládnuť do 21.12., kedy som sa vrátila domov. Poslednú skúšku sme mali možnosť absolvovať online v polovici januára. Zvládla som všetko, dovolím si povedať s prehľadom a lepším priemerom ako na MUNI.

Kolik kreditů ti ze zahraničí uznali na MUNI?

Priniesla som si so sebou 26 kreditov a na FSS mi ich uznali všetky. V tomto prípade je vhodné konzultovať výber predmetov s odborovým koordinátorom, ktorý vám poradí aké predmety si zapísať aby boli uznané, v mojom prípade ako „D“ predmety.

Jaká byla výše tvého stipendia a kolik procent tvých výdajů zhruba stipendium pokrylo?

Bolo mi priznaných 330€ mesačne, čo v Estónskych pomeroch, ktoré sa viac blížia Fínsku ako Česku pokrylo približne 60 % mojich nákladov. Vzhľadom na to, že som na Erasme cestovala, väčšinu týchto nákladov som si pokryla sama. Ak by som rátala len ubytovanie a stravu, možno by sa to dalo pokryť.

Co bylo na tvém pobytu to nejlepší a doporučila bys zkusit Erasmus i ostatním studentům?

Skvelo som si oddýchla a načerpala energiu do ďalšej časti štúdia, videla som kút Európy, do ktorého by som sa zjavne len tak nevybrala na dovolenku, aj keď po tejto skúsenosti to len vrelo odporúčam a sama sa určite vrátim späť. Erasmus je skvelá príležitosť, ako cestovať, zlepšiť sa v jazyku a celkovo v multi-kulti spolunažívaní. Za najväčšie obohatenie považujem skúsenosť so životom v kultúrne a mentálne o niečo viac odlišnej krajine, s jazykom, ktorému sa vôbec nedá rozumieť. Z mojich skúseností Erasmus len odporúčam! Za mňa mi semester úplne stačil a treba využiť možnosti, ktoré nám štúdium na vysokej škole ako je MUNI ponúka.

NĚMECKO

Jsem Viktor a studuji Management na FPH VŠE. Na Erasmus jsem vyjel mezi Bc. a Mgr. do Regensburgu v Německu na cca 5 měsíců.

Kdy ses rozhodl, že vyjedeš na Erasmus a kdy ses musel přihlásit?

Rozhodl jsem se v průběhu učení na státnice během 3. kola kolem září.  

Co zahrnovalo tvoji přihlášku?

Motivační dopis.

Měl jsi vybraných více univerzit a přijali tě právě na tu tvou vysněnou?  

Ano, vybrali mne až na druhou školu. První varianta byl Frankfurt nad Odrou.

Co jsi musel po přijetí na zahraniční univerzitu zařídit? Kdy a jak jsi začal shánět ubytování?

Se vším nám víceméně poradili ve škole, jelikož je německá byrokracie velmi velká, jako začátečník v němčině by se mi to asi samotnému nepodařilo. Bylo toho hodně od přihlášení k pobytu, přes koncesionářské poplatky až po založení německého bankovního účtu. Škola nám vybavovala koleje. To že nám to vybavovala škola stálo kolem 80 eur. Jinak jsme si mohli ještě předem stanovit finanční limit pro měsíční nájem.

Co tě po příjezdu do nové školy nejvíce šokovalo nebo zaujalo?  

Zhroutil se mi stereotypní pohled, že Němci mají ve všem pořádek a přehled. Webové stránky byly jenom z půlky v angličtině. Čtyři způsoby přihlašovaní se k předmětům. Prostě zlatej IS. Jo a automaty na lahvové pivo všude.  

Kdybys měl porovnat výuku na MUNI a na tvé zahraničí škole, v čem byla rozdílná a v čem se naopak shodovala? 

Podobná. Učitel přednáší a studenti čumí. Akorát intenzivní kurz němčiny byl zajímavý, ale to je asi jasné už z názvu.

Co se ti na zahraniční výuce líbilo a co naopak nelíbilo?

Jak říkám minimální rozdíly. Akorát bylo zajímavý, jak Němci začínali vždy včas hodinu. No a samozřejmě jsme vždy čekali – na Řeky.

Kolik zkoušek jsi na zahraniční univerzitě absolvoval? Jakou byly formou a zvládl jsi je všechny úspěšně absolvovat?  

Zapsal jsem si vícero kreditů, ale nakonec jsem ukončoval jenom některé předměty. Kurz Sprechen teda mluvení byl zakončen ústní zkouškou individuální i skupinovou. Jinak písemný nebo online test.

Kolik kreditů ti ze zahraničí uznali na MUNI?

24 z 24.

Jaká byla výše tvého stipendia a kolik procent tvých výdajů zhruba stipendium pokrylo?

400 eur myslím. A pokrylo to tak 80 %. Ubytování stálo např. 220 eur.

Co bylo na tvém pobytu to nejlepší a doporučila bys zkusit Erasmus i ostatním studentům?

Poznal jsem tam několik zajímavých lidí – paradoxně ale většina z nich byli Češi a Slováci, čemuž jsem se chtěl vyvarovat. Doporučuji vycestovat zejména těm, kteří si chtějí zlepšit němčinu a jsou schopni si i najít nějakou brigádu. Několik málo erasmáků si tak přivydělalo nemalé peníze. Nejlepší byl jinak měsíční intenzivní kurz němčiny, v průběhu kterého nám němečtí studenti dělali program jako bavorské večery nebo výlety do okolí. Nedoporučuji těm, kteří chtějí mít celé léto pro sebe, protože semestr resp. zkouškové trvalo až do července. Nedoporučuji ani těm, kteří nemají rádi pivo. Jinak je to zem zaslíbená pro lidi, kteří holdují lahvovému pšeničnému pivu, preclíkům, klobásám, tradičním koženým kalhotám, protestům komunistů za práva homosexuálů, křížům na úřadech, imigrantům z blízkého východu a byrokracii.

LUCEMBURSKO

Jmenuji se Renča, jsem z Olomouce a v Brně studuji na ESF Podnikovou ekonomiku a management. Vyjela jsem na můj 5. semestr do Lucemburska.

Kdy ses rozhodla, že vyjedeš na Erasmus a kdy ses musela přihlásit?

Původně jsem chtěla jet v druháku, teda na 3. semestr, ale začala jsem si hledat informace až v průběhu jarního semestru v prváku, na což už bylo pozdě. Pokud chce člověk dál do světa, musí to začít řešit v prosinci na celý další akademický rok, pokud klasický Erasmus po Evropě, tak tuším, že každá fakulta to má jinak, ale na ESF se přihlašuje cca v lednu.

Co zahrnovalo tvoji přihlášku?

Stačilo mi napsat motivační dopis, měla jsem doloženou jazykovou způsobilost ze školy a výběrová řízení na ESF nejsou.

Měla jsi vybraných více univerzit? Přijali tě právě na tu tvou vysněnou?

Původně jsem se hlásila do Austrálie a Japonska, ale místo toho mě vzali do Mexika, což jsem odmítla. Po Evropě jsem měla jako jedničku právě Lucembursko.

Co jsi musela po přijetí na zahraniční univerzitu zařídit? Kdy a jak jsi začala shánět ubytování?

Ubytování jsem měla vyřešené měsíce dopředu, lucemburská univerzita má dobré a levné koleje a sami poslali veškeré potřebné info a určili deadliny. Když jsem přijela, musela jsem do školní kanceláře, kde mi dali uvítací balíček, a ještě řekli spoustu informací navíc, což všechno usnadnilo. Musela jsem se akorát přihlásit na místním úřadě a vyřídit v hlavním městě pojištění.

Co tě po příjezdu do nové školy nejvíce šokovalo nebo zaujalo?

Univerzitní kampus v Lucembursku je zasazený do starých továrenských budov, nejlíp si to jde asi představit jako kdyby byla v Dolních Vítkovicích škola. Nečekala jsem to, ale bylo to opravdu nádherný. Všechno taky bylo ultramoderní, ale to se od tak bohaté země čekat dalo. Šokovalo mě, že ceny v místních menzách jsou jen trošku vyšší než v těch našich, ale jídlo je jak ze špičkové restaurace. Celkově škola pořádala spoustu různých malých akciček se spoustou jídla a věcí zadarmo, to bylo hezký. Ale na druhou stranu, termíny zkoušek jsou pevně dané, na každou zkoušku je jen jedno datum a jeden pokus. Takže takový cukr a bič. A taky, v Lucembursku není tak vysoká (nebo snad není vůbec) spotřební daň na alkohol, takže byl strašně levný.

Kdybys měla porovnat výuku na MUNI a na tvé zahraničí škole, v čem byla rozdílná a v čem se naopak shodovala?

Podobné si byly asi v tom, že o zkouškovém se člověk musel naučit kvanta nezáživných stránek, která pak prostě vyzvracel na papír a modlil se za nejlepší. Samotný semestr byl ale dost jiný, protože na škole vůbec nebylo něco jako cvičení, byly pouze 2,5 h dlouhé přednášky. To byl porod, protože tak dlouho nejsem vůbec schopná udržet pozornost. Naštěstí (nebo možná bohužel?) byly nepovinné.
Začala jsem si taky dost vážit toho osobního přístupu, který je na naší škole. Možná se mnou bude hodně lidí nesouhlasit, ale po tom extrémně chladném nekompromisním jednání, jaké jsem zažila v Lucembursku, je to opravdu tak.

Co se ti na zahraniční výuce líbilo a co naopak nelíbilo?

Nic moc se mi na jejich systému nelíbilo. Přednášky byly dlouhé a nezáživné a plné nadbytečných informací, protože holt vyučující museli naplnit čas dvou a půl hodin.

Kolik zkoušek jsi na zahraniční univerzitě absolvovala? Jakou byly formou a zvládla jsi je všechny úspěšně absolvovat?

Měla jsem 7 zkoušek, z toho na jednu jsem nešla, protože jsem před Vánocemi odjela o týden dřív. A jednu z těch zbylých šesti jsem o bod neudělala, takže se tam v létě musím vrátit na další pokus, jinak bych vracela spoustu peněz.

Kolik kreditů ti ze zahraničí uznali na MUNI?

Momentálně mi uznají 15 kreditů a až dodělám ty zbylé dvě, přibude mi dalších 5.

Jaká byla výše tvého stipendia a kolik procent tvých výdajů zhruba stipendium pokrylo?

Dostávala jsem 510 euro měsíčně. Jelikož jsem opravdu hodně cestovala, moje měsíční výdaje byly enormní. Nicméně co se týče běžných výdajů, pokryl to tenhle příspěvek z takových 90 %.

Co bylo na tvém pobytu to nejlepší a doporučila bys zkusit Erasmus i ostatním studentům?

Nejen, že bych to všem doporučila, myslím, že by to snad mělo být i povinně! Vždyť ti platí za to, že si můžeš zkusit žít v jiné zemi! Člověk dostane úplně nový rozhled. I když jsem do té doby celkem dost cestovala, fyzicky žít v cizí zemi, je jiný rozměr. A navíc ti lidi, to je neskutečný. Mám kamarády prakticky z celého světa, takže už teď plánujeme tripy do Mnichova, Milána, Portugalska a snad i Uruguaye 😀 Byl to prostě zážitek na celý život 🙂

Tchaj-wan

Jmenuji se Dominik Čmiel je mi 23 let a studuji třetí ročník bakalářského oboru Kulturní studia Číny. Momentálně od podzimního semestru studuji na National Taiwan Normal University (NTNU) na Tchaj-wanu, kde pokračuji ještě v současném jarním semestru.

Kdy ses rozhodl, že vyjedeš na Erasmus? A kdy jsi se musel přihlásit?

U nás na oboru je zvykem, že všichni vyjedou na zahraniční pobyt, buď do Číny nebo na Tchaj-wan, takže už nějak od prváku jsem věděl, že někde budu chtít vyjet. Přes naši katedru se nabízí místa pouze do Číny a přihlásit je možné do ledna. Já měl zájem právě o Tchaj-wan, a tak jsem hledal i mimo školu od různých institucí až po speciální stipendia od tchajwanské vlády. Všechny měly termín kolem ledna až března. Když mě bylo v únoru nabídnuto stipendium, měl jsem asi týden nebo dva na rozmyšlenou, zda o to stojím.

Co zahrnovalo tvoji přihlášku?

Studijní plán, proč jsem jsi vybral právě NTNU a doporučující dopis od učitele. Dále výpis známek, kopie pasu, 3 pasové fotky,

Měl jsi vybraných více univerzit? Přijali tě právě na tu tvou vysněnou?

První jsem se hlásil přes ERASMUS+ ICM, kde byla nabídka na mou univerzitu, ale pouze na jeden semestr, což mi přišlo málo. Také jsem měl vybranou jednu méně známou univerzitu na jihu ostrova, ale zde byla přihláška tak složitá, že jsem to nakonec vzdal. Nakonec mi byla nabídnuto místo od mého vedoucího katedry právě na NTNU, takže to nakonec dopadlo dobře.

Co jsi musel po přijetí na zahraniční univerzitu zařídit? Kdy a jak jsi sháněl ubytování?

Vše jsem řešil přes internet, když jsem byl přijat a obdržel jsem poštou instrukce a přihlašovací údaje na stránky školy. O ubytování jsem musel zažádat do konce června. Měsíc před odletem mi ale nepřišlo žádné upozorněni o mém ubytování, takže jsem musel psát kontaktní osobě ohledně ubytování. Týden před odletem došly poslední instrukce ohledně orientačního týdne a začátku školy. Po příjezdu jsem jen dodal lékařskou zprávu, potvrzení o pojištění a podepsanou smlouvu o účasti, ve které souhlasím s řádem a podmínkami školy.

Co tě po příjezdu do nové školy nejvíce šokovalo nebo zaujalo?

Na Tchaj-wanu už jsem podruhé takže to nebyl takový šok jako poprvé, ale co mě šokovalo prvně a také mé spolužáky, kteří přijeli se mnou byla absence matrace a polštáře a deky na kolejích, takže každý si to musel koupit sám. Vše to jde koupit v obchodě u koleje, ale v porovnání s matracemi u nás jsou tenké a trošku kratší než postele. Další „kulturní“ šok může nastat ve chvíli, kdy chcete jít na záchod a narazíte na sedací „turecký styl“. Na intrech byly také ty normální záchody, i na veřejnosti jsou, ale ne vždy se zadaří. Jinak nejvíc se mi líbil kampus, ve kterém bydlím. Skoro každý víkend se tady něco děje, pořádají se různé závody nebo vystoupení. Je zde také pošta, obchod, jídelna knihovna atd. V hlavním kampusu, kde chodím na hodiny, je dokonce i školní klinika.

Kdybys měl porovnat výuku na MUNI a na tvé zahraničí škole, v čem byla rozdílná a v čem se naopak shodovala?

Asi největší rozdíl je v pocitu ze školy. Na MUNI si připadám opravdu jako na univerzitě, kde se snažím abych prošel, řeším projekt, aby opravdu odpovídal univerzitnímu prostředí, učím se na zkoušky a mám obavy, zdali je udělám. Na NTNU si naopak připadám jako na střední. Zakončení předmětu bývá většinou prezentací nebo nějakým projektem. Právě kvůli projektům se zde hodně pracuje ve skupinách, což mi příliš nevyhovuje. Hodiny jsou spíše řešeny formou diskuzí mezi studenty, kdy probíráme nějaká témata. Na jednu stranu mi to přijde super, komunikovat s ostatními a vyslechnout si i jiné názory, ale celkově se člověk nedozví nic nového. Pokud je nějaký kurz zakončen písemným testem, tak není potřeba se strachovat, protože učitel vás prostě nevyhodí. Když jsem se zeptal lokálních studentů, proč tomu tak je, bylo mi odpovězeno: „Proč by to učitel dělal?“, takže jsem byl dost zaskočen. Vztahy mezi studenty a učiteli jsou více kamarádské, např. oslovují je jmény a ne tituly, na konci semestru se loučí obětím atd.o

Kolik zkoušek jsi na zahraniční univerzitě absolvoval? Jakou formou byly a zvládl jsi je všechny?

Univerzity na Tchaj-wanu jsou trošku jiné než u nás. Semestry začínají a končí sice stejně jako u nás, ale mezi semestry jsou prázdniny přes měsíc dlouhé. Zkoušky jsou jak v půlce semestru tzv. Middterm a na konci jsou Final exams, takže pro projití předmětem je potřeba mít dobré výsledky v obou dvou zkouškových období. Z pěti předmětů jsem měl jen dva Middterm a final testy, zbytek byly prezentace, eseje nebo skupinový projekt. Hodně se také hodnotí aktivita v hodinách jako zapojení do diskuze, připravenost na hodiny atd.

Kolik kreditů ti ze zahraničí uznali na MUNI?

Kurzy na NTNU, které jsem měl zapsané, byly za 2 nebo 3 kredity. Poskládat rozvrh tak bylo celkem složité, ale naštěstí to vyšlo a měl jsem přesně 20 kreditů. Hodně mi pomohl kurz na Mandarin Training center (MTC), kde mám čínštinu 6 hodin týdně a na MUNI mi byl uznán za 6 kreditů, a zároveň i jako áčkový jazykový předmět na mém oboru.

Jaká byla výše tvého stipendia a kolik procent tvých výdajů zhruba stipendium pokrylo?

Za každý měsíc jsem dostal 20 000 Kč, s tím že si platím letenku, ubytování, jídlo, školní pomůcky a další výlohy. Zdarma jsem měl jakožto exchange student normální kurzy na MTC, ale pokud bych chtěl intenzivnější kurz, musel bych si připlatit dalších 20 000,- za semestr. Prvotní náklady byly opravdu velké, ale i přesto si myslím, že pokud zde člověk nechodí každý den na pivo nebo na party, školní stipendium mu bohatě stačí. Pokud ale chce cestovat i mimo ostrov, tak je určitě dobré mít s sebou i vlastní peníze.

Co bylo na tvém pobytu to nejlepší a doporučil bys zkusit Erasmus i ostatním studentům?

Tchaj-wan je nejlepší volba pro ty, kteří chtějí procvičit čínštinu, ale nejen pro ně. Je zde hodně studentů z Česka a Slovenska, kteří čínsky vůbec neumějí a studují zde ekonomii, sociologii nebo grafiku. Tchaj-pej je velmi moderní a čisté město, s velkými možnostmi. Má mnoho historických a známých míst, hlavně nočních trhů plných jídel a krámů, a navíc je v okolí také spoustu míst, kam můžete vyrazit.  Lidi jsou zde přátelští a celkově mentalita je hodně jiná. Ostrov je i relativně malý, takže jej klidně můžete celý procestovat. Pokud ale chcete zažít tu pravou “Čínu“, jeďte na pevninu. Bude to sice větší kulturní šok, ale možností na cestování je zde opravdu mnoho. Také zde používají zjednodušené znaky oproti Taiwanu, které jsou ze začátku opravdu zlo, ale ani po čase to není lepší. 😀

Tak co, přesvědčili vás?
Nás v MUNII Erasmem nepolíbené totiž ano! Tak hurá do zjišťování, kam nás srdce (nebo spíš nabídka?) zavede a na viděnou na druhém konci světa. Ale ne. Pěkně pomalu a rozvážně. Držíme všem palce při šťastném vybírání partnerské univerzity a doufáme, že si dovezete minimálně tolik zážitků, kterými nás dodnes krmí naši MUNIE Erasmáci.

Za redakci MUNIE

Oldřiška Hradcová