Výběr postojů kandidátů na rektora v kostce

V průvodu významných událostí naší univerzity, v němž donedávna hrálo hlavní roli 100. výročí jejího založení, se postupně na čelní pozice přesunula volba nového rektora. Skončení již druhého funkčního období dosavadního zastánce tohoto postu, Mikuláše Beka, otevírá prostor novým tvářím a nepochybně také nějakým těm změnám. Své osoby pro uchopení úkolu nabízí dva kandidáti – proděkan přírodovědecké fakulty Jaromír Leichmann a děkan lékařské fakulty Martin Bareš.

https://scontent-prg1-1.xx.fbcdn.net/v/t1.0-9/54515385_2336735959690849_1496066422072147968_n.jpg?_nc_cat=108&_nc_ht=scontent-prg1-1.xx&oh=84b09ab3ae8b5fc2a52375ee1fabd1e6&oe=5D1D67AD

Doc. RNDr. Jaromír Leichmann, Dr. rer. nat.

Stoupenec stoické filosofie a obdivovatel Marca Aurelia uvádí ve svém prohlášení za hlavní úkol: „Uvolnit potenciál univerzity, zvýšit tím kvalitu výuky a výzkumu závisející primárně na tvůrčím potenciálu akademiků, posunout tak univerzitu v mezinárodních žebříčcích.“ Za základní prostředek k dosažení tohoto cíle považuje komunikaci a naslouchání. To odpovídá i jeho pojetí univerzity jako centra a jakýchsi decenter (fakulty), které by měly posilovat svou roli a vzájemnou spoluprací zesilovat výkon MU. Mezi hlavní zásady řadí mimo jiného mezinárodně viditelnou internacionalizaci a konkurenceschopnost, také aktivní zapojení studentů do rozhodovacích procesů na MU.

https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/a/ae/Martin_bare%C5%A1-masaryk_university_campus.jpg

Prof. MUDr. Martin Bareš, Ph.D.

Obdivovatel polyglotů, sportovců a renesančních lidí se rozhodl ke kandidatuře na základě toho, že byl v tomto směru hodně oslovován kolegy a podporován studenty. Ve svých vystupováních se často obrací na masarykovské pilíře naší univerzity, čili svobodu, demokracii a humanismus. Je přesvědčen, že kandiduje s programem, který zvýší kvalitu ve vzdělávání i ve výzkumu. Velký důraz klade na komunikaci, otevřenost a vstřícnost, o nic méně na internacionalitu a zlepšování systému vnějších vztahů. Univerzitu chápe jako otevřený prostor, který má směřovat dopředu. Za podstatnou považuje také jednotu. „Pokud by univerzita měla sklouznout do vnitřních bojů, pak takovou univerzitu bych ani řídit nechtěl.“

Téma komunikace a internacionalizace je pro oba kandidáty podstatné, stejně tak posun univerzity na různých žebříčcích. V proběhlých debatách byl značný prostor věnován otázkám výzkumu a aspektům na akademické úrovni. Podíváme se však na skutečnosti a postoje, které jsou snáze pochopitelné v očích laika z bakalářského stupně studia.

Celouniverzitní sjednocení časů výuky

Ohlasy na nové nastavení časů vyučování mají různou podobu a rozsah, převážně však nabývají spíše negativních forem. Docent Leichmann po návštěvách jednotlivých fakult převahu těchto reakcí zaznamenal, proto by v případě svého zvolení opatření zrušil a organizaci rozvrhu nechal v režii fakult. Postoj profesora Bareše sestává z vytvoření analýzy dopadů a diskuze s děkany. Nicméně v online debatě sám zdůraznil důležitost časového sjednocení, hlavně z hlediska možnosti fungování systému major-minor (hlavní a vedlejší obory). Zejména u mezifakultních kombinací oborů, které jsou studentům nabízeny, je celouniverzitní sjednocení nezbytné, byť se na něj mnohým těžko zvyká.

Otázka povinné účasti na přednáškách

Během veřejné debaty padla jako první otázka na názor kandidátů na možné ustanovení povinné účasti studentů na přednáškách. Není třeba panikařit, ani jeden by takovou povinnost nezaváděl. Každopádně, přímý kontakt se skvělými vyučujícími je velmi důležitý a studenta může v mnohém obohatit. Docent Leichmann k tomuto tématu dodal, že nepodporuje e-learning, právě z důvodu ztráty onoho čehosi, co může student i vyučující získat pouze při osobním kontaktu. Naproti tomu rozvoj e-learningu má své místo v přehledu konkrétních kroků v programovém prohlášení profesora Bareše, stejně tak další rozvoj ISu, podpora přípravy e-materiálů a elektronický diplom.

Akreditační systém

Jedna z věcí, na nichž se kandidáti výrazně neshodnou je nastavení akreditačního procesu. O jeho správné funkčnosti se živě polemizovalo a tvořil i jeden z mála bodů debaty, u něhož na sebe oba kandidáti vzájemně více reagovali. Dle slov Jaromíra Leichmanna je současný akreditační systém příliš komplikovaný, proto je také jeho úprava a zjednodušení jedním z realizací, které plánuje provést během prvních sta dní od svého případného nástupu. Martin Bareš naopak zastává názor, že akreditační systém je nastaven dobře a proces několikanásobného projednávání pomáhá k předcházení větších komplikací v dalších postupech.

Shody

Masarykova univerzita je významným vysílačem pro předávání a rozšiřování různých poselství. Velmi zodpovědně se staví např. k přístupu k handicapovaným lidem, k postoji k environmentálním problémům apod. Tuto roli MU oba kandidáti velmi podporují a její dosah by se nepochybně snažili navyšovat. Ve funkci rektora by se také jak docent Leichmann, tak profesor Bareš zabývali otázkou školek, spojenou se stávajícími problémy především matek angažovaných na naší univerzitě.

V posledních dnech byl velký prostor věnován debatám, ať už online v diskusním fóru v ISu či veřejné debatě v univerzitním kině Scala. Z těchto debat i z programových prohlášení vyplývá, že se kandidáti ve všeobecnosti v mnoha bodech shodují. Nicméně, existují také skutečnosti, na které mají oba výrazně odlišný názor. Členové fakult byli a jsou vyzýváni ke komunikaci se svými senátory, jelikož konečná volba je právě v rukou akademického senátu. Uvidíme, koho letošní apríl představí jako vhodnějšího uchazeče a koho prezident republiky jmenuje novým rektorem Masarykovy univerzity.

Za redakci MUNIE

Sabina Minářová