I takové bylo pro někoho zkouškové…

Život studenta má bezpochyby mnoho světlých stránek, které jsou ovšem nekompromisně kompenzovány strastiplnými úskalími stresujících nevýhod. Tak třeba: jako student máte dost dobrý přehled, kde se ve městě nachází nejlevnější pizza. Ovšem na druhou stranu jsou Vaším největším kulinářským výkonem těstoviny s kečupem, takže většinu měsíce jste tak ze šedesáti procent špageta, a ze čtyřiceti fastfood. Taky máte slevy na kulturní události a cestování (i když třeba na alkohol by se sleva kolikrát taky hodila) no když chcete, aby z Vás v životě něco bylo, většinou na takové věci nemáte čas ani pomyslet. A to platí obzvlášť o zkouškovém. Pojďme se teď spolu podívat, jak jste tohle temné a krvavé období prožili dle Vašich přiznání na MUNI.

 

#1 někteří z Vás nepodcenili řádnou přípravu

#2 některých škola naučila alespoň efektivně vyhledávat potřebné informace

#3 našlo by se taky pár milovníků adrenalinových sportů

 

#4 a takhle to asi vypadá, když se někdo doopravdy učí

#5 otázkou je, zda-li dobrovolně a s předstihem, nebo z donucení kvůli vlastní blbosti a na poslední chvíli

#6 nejen, že to učení člověka dezorientuje, ono mu to ještě pomíchá emoční regulaci a udělá z něj sociopata

#7 a taky mu to naruší ústní hygienu, ať chce, nebo nechce

#8 no nakonec se ten stres (a hnilobný zápach z pusy) vlastně vůbec nemusí vyplatit

#9 ovšem vždy se to zkouškové nějako zvládne… když účel světí prostředky

#10 a kdyby to z nějakého důvodu náhodou nevyšlo, pořad je tady útěcha v podobě holčičích záchodků

#11 a pak, po deseti letech léčby posttraumatického syndromu, můžete začít i oslavovat!!!

 

Co nejmíň zapíjení nepovedených zkoušek a co nejvíc oslavování těch povedených Vám za redakci MUNIE přeje

Katka Bojnanská

 

Zdroj obrázků: https://www.facebook.com/MUNIpriznani/