Aréna smrti jménem internát

Jestli náhodou nepatříte mezi těch několik málo procent vyvolené populace, která si hřeje svůj vysokoškolský zadek u domácího krbu pomalu až do získání titulu doktoranda, pravděpodobně jste nuceni opustit své rodné hnízdo poměrně brzo. V podstatě hned po tom, jak se Vám díky různým podvodům a vychytralému systému podplácení (čest výjimkám) zázračným způsobem podaří složit zkoušku dospělosti (maturitu), jste ze svého teplého krbu nemilosrdně vhozeni do víru života. Na ten, povězme si upřímně, ještě nejste ani zdaleka připraveni. Je vysoce pravděpodobné, že ve své existenční dezorientovanosti a hluboce zakořeněné pomatenosti narazíte na maják v podobě vysokoškolského internátu, který Vám osvítí možnosti světlejších zítřků. Internát je jen jiný název pro ústav duševně nevyspělých a časově neuspořádaných individuí, přežívajících na instantních nudlích a mražených polotovarech. Skrývá však v sobě potenciál nejdrsnějšího životního trenažéru, i toho nejkrásnějšího ráje na zemi zároveň. Vždyť posuďte sami.

 

Komunismus everywhere

Utopické vize plní hned od začátku. Všichni představitelé socialistické politiky minulého tisíciletí by měli jistě klidné sny, kdyby věděli, jak rychle umí zmizet nekvalitní šampon z kolejních sprch. Rychleji už zmizne jenom nekvalitní prostředek na mytí nádobí z kolejní kuchyně. Další den můžete přesně vytipovat aktéry tohoto znárodňovacího počinu, nakolik jim díky takové koncentraci nekvality slezou z hlavy vlasy a z poloviny horních končetin kůže. Uniformní vzhled je ale jenom další známkou socialistické totality, ne?

Divní spolubydlící 

Každý z nás měl na základní, či střední škole spolužáka – zhmotnění retardovanosti, o kterém si říkal, že musí pocházet minimálně z jiné sluneční soustavy, protože genóm přenášející takovou osobnostní pokřivenost v té naší jednoduše neexistuje. Tak hádejte co? Existuje, a v posledních letech se mu dokonce celkem daří reprodukovat! Bohužel, je to tak. A kde je jeho nejvyšší koncentrace? V getech metropolitního podsvětí a s Vámi na kolejním pokoji! Ta neforemná masa tuku, navlečená do fake-značkové polokošile s vyhrnutým límečkem, která při každém slově nesnesitelně zatahuje a na posezení vychlastá kanistr levné vodky – tak to je východniar. Vedle něj je ještě jeden východniar, (protože východniari se nikdy nevyskytují ve volném prostoru jen tak po jednom) a krom těchhle dvou je s Vámi na pokoji ještě ten retard. Být Vámi, dám si čísla na linku důvěry, policii a první pomoc do předvolby.

 

 

Neutichající párty život 

Zda-li Vás k tomu donutí nezáviděníhodné osazenstvo Vaší jeskyně, nebo Vás k tomu přemluví letáčky propagující nezapomenutelné „Chodbovky“, několik let pobytu v internátních prostorech z Vás zaručeně udělá párty lva. A nebo hrocha, ještěrku, či kterékoliv jiné zvíře, no většinou to i tak skončí při opici. A ti, co Vás k tomu přemluvili… pro ty by se taky našlo několik pěkných přívlastků ne jenom z říše zvířat.

 

 

Prokrastinace

Prokrastinace je super věc spjatá s vysokoškolským životem stejně silně, jako je plíseň spjatá se stropem internátních prostorů. Má svou vlastní dynamiku, průběh i speciální podkategorie a kolejní život ji dokáže vyhrotit do celkem neočekávaných výšin nových dimenzí a rozměru. Tak například, většina ztracených existencí v průběhu svých studijních let dospěje do fáze, kdy si rádi zdřímnou dokonce i před spánkem. A prokrastinovat něco tak úžasného a blahodárného, jako je spánek – to už je trochu divný, ne?

 

 

Rozbitý nábytek

V případě, že tam tedy něco, co by se dalo označit slovem „nábytek“, je. Občas se totiž stane, že asketické podmínky žití středověkých mnichů jsou oproti vybavení kolejních pokojů pětihvězdičkovým hotelem. Vejdete do místnosti a otevřením dveří způsobíte zhroucení poličky o čtyři pokoje vlevo. Zároveň tím nějakým způsobem shodíte východniara z dvoupatrové pryčny, jeho pád na držku iniciuje menší zemětřesení, které srovná se zemí všechny Vaše imaginární skříně (protože ty reálný Vám jaksi pořád nedodali) a s nimi i všechny naděje vkládané do toho, že ten člověk bude ještě někdy mentálně v pořádku.

 

 

Non stop naložení v alkoholu

A opět jsme při alkoholu, protože bez toho by to zkrátka nebylo ono. I Vám se občas stane, že pijete colu, ale cítíte v ní rum, protože vnímáte ten potenciál, že se bude večer kalit? A mám ještě další alkoholické moudro na závěr: Říká se, že máloco je v našem živote stoprocentní, ale některé druhy alkoholu se k tomu dost blíží.

 

Bez-újmové prožití zkouškového období a pak vlastně taky všeho toho, co bude následovat (na koleji, či mimo ni) po něm Vám za redakci MUNIE přeje

Katka Bojnanská